Vyberte stránku

Setkáváte se s tím v běžném životě a akorát jste si toho možná nevšimli. Pojďme na příklad.

Potkáte se s Janou a zdá se Vám, že máte opravdu tolik společného a že jste na „jedné vlně“. Jana je velice otevřená a ihned se s Vámi začne bavit. Až tomu skoro nemůžete uvěřit. Na začátku s nadšením intenzivně poznáváte, dáváte do toho čas a energii, baví Vás to, je to nové. Po určité době Janu poznáte velmi dobře a Váš zájem přirozeně opadá, věnovaný čas je menší a energie vložená se rovněž snižuje. Což tak bývá.

No ale co na to druhá strana?

Druhá strana si zvykla na danou pozornost, na intenzitu zájmu, pozornosti a energie a najednou cítí absenci. Tak co udělá? Vynucuje si ji! Slovně, činy, scénami, intrikami.

Proč?

Protože je ve fázi dítěte, to znamená, že potřebuje pozornost, zájem, péči. Proč to tak je? Protože v dětství jim nebyla dostatečně dána a oni se s tím „nepoprali“. Neskousli to. Neodplavili negativní emoce. Neodpustili svým rodičům a především se neztotožnili sami se sebou! Potřebují potvrzení od vnějšího světa (okolí), že mají hodnotu a cenu, potřebují pozornost, potřebují energii druhých. Jsou závislí.

Co pak takoví lidé udělají?

Jana si najde jiného nového člověka a stejně rychle a otevřeně ho poznává (jako před nedávnem Vás). Ten člověk na začátku jí dá to, co potřebuje.

Suma sumárum

Většina lidí dělají celoživotní honbu za společností či lidmi, kteří jim budou dávat pozornost a kteří se o ně budou starat. Absence těchto lidí je pro ně životně katastrofální a proto jsou schopni pro to udělat vše.

Doporučení: Ztotožněte se se sebou samými a přestaňte chtít potvrzení o Vaší hodnotě od okolí!